Recenze Payday 3: Magical!

Několik let před šílenstvím Casa de Papel a mnoho let po Ocean's Eleven, v roce 2011, Overkill Software s podporou Sony Online Entertainment ξεκίνησε ένα franchise που έμελλε να μας συντροφεύσει χρόνια. Το Payday: The Heist έκανε την εμφάνισή του τότε μόνο στο PS3 της Sony και στα PC. Έπειτα από την επιτυχία που σημείωσε, ο Ulf Andersson φρόντισε δύο χρόνια μετά να φέρει το Payday 2 σε όλες τις πλατφόρμες, κάτι που σε συνάρτηση με το πλούσιο περιεχόμενο που πρόσφερε κατάφερε να εδραιώσει τη σειρά. Το δεύτερο κεφάλαιο πέτυχε μαζί με τα DLC του, να μας συντροφεύσει σχεδόν μια δεκαετία. Ο σχεδιασμός των levels, τα ποικίλα heists και το hratelnost, δημιούργησαν έναν τίτλο με τεράστιο replayability, με πολλούς από εμάς να “ξημεροβραδιαζόμαστε” σχεδιάζοντας πώς πρέπει να κινηθούμε σε κάθε σενάριο ώστε να αποκομίσουμε το μέγιστο loot. Οι προσδοκίες μας λοιπόν για τον τρίτο τίτλο της σειράς φαντάζεστε ότι ήταν μεγάλες. A byli jsme zklamaní.

Naše odysea začala dobrým ránem. Titul vyžaduje vždy online podmínky a abychom si ho mohli „užít“, museli jsme si nejprve vytvořit účet Nebula. Bez nadsázky nám tento proces sežral půl hodiny našeho drahocenného života. Když se nám to podařilo, věrně podle kroků, které Starbreeze vyzval, nemohli jsme se přihlásit pomocí přihlašovacích údajů, které jsme již připojili. Proces jsme museli opakovat od začátku s různými uživatelskými jmény a hesly, abychom se konečně mohli připojit. Někde už jsme samozřejmě litovali, že jsme se ujali recenze tohoto titulu. Po odehrání několika hodin Payday 2 byla samozřejmě skrytá naděje, že obsah a hratelnost hry budou stát za všechny tyto potíže.

 

 

Χωρίς ιδιαίτερες σκέψεις επιλέξαμε χαρακτήρα και εισερχόμαστε στο tutorial για να μάθουμε τα mechanics του τίτλου. Κίνηση, πήδημα, σκύψιμο, shoot και reload σε ένα prefixed περιβάλλον εκπαίδευσης και ολοκλήρωση του tutorial… ή έτσι μας κάνει να πιστεύουμε η ομάδα ανάπτυξης. Δίχως καμία ενημέρωση ότι η εκπαίδευσή μας περιλαμβάνει και άλλα κεφάλαια, το παιχνίδι μας οδηγεί στο κεντρικό του HUB, και απομένει σε εμάς και στη θεία τύχη να επιλέξουμε ξανά την επιλογή tutorial για να δούμε ότι υπάρχει επιπλέον, και σημαντικό περιεχόμενο μέσα σε αυτή. Ας πάει στα επτά καλά του Θεού και της Παναγίας σκέφτηκα, ας δούμε επιτέλους το παιχνίδι. Προσπάθεια για matchmaking με την επιλογή cross-play, απενεργοποιημένη… αποτέλεσμα; Εγώ μαζί με άλλα τρία bots στο πρώτο μου heist στο Payday 3… mission failed. Το πρώτο encounter έχει να κάνει με ληστεία τράπεζας. Επιστρέφω απευθείας και ξαναπροσπαθώ. Αυτήν τη φορά ήμουν πιο τυχερός βρίσκοντας άλλον έναν human player. Χωρίς να είναι δυνατή η φωνητική komunikace in-game (πάντα μπορείτε να μπείτε στην διαδικασία να δημιουργήσετε ένα party) καταφέραμε το απόλυτο “κουλούρι”. Με την υπομονή μας ήδη δοκιμαζόμενη, αποφασίζουμε να ενεργοποιήσουμε το cross-play μήπως και βρούμε την υγειά μας. Έπειτα από μερικές προσπάθειες, και με συνάδελφους ληστές να κάνουν quit εν μέσω της αποστολής χωρίς να έχουν καμία επίπτωση, επιτέλους βρίσκουμε μια σοβαρή ομάδα με την οποία καταφέρνουμε να φέρουμε εις πέρας τα objectives και να διαφύγουμε με τις τσέπες γεμάτες!

Zpět do hlavní nabídky a prostřednictvím XP, které jsme nasbírali (z neúspěšných a úspěšných misí), máme dostupné dovednostní body, které jsou umístěny do výhod, které jsou dostupné v závislosti na úrovni, na které se nacházíme, a odemykají nové funkce a vylepšení. Žádná zbraň, žádné oblečení, které by bylo chladnější, si koupíme za peníze, které jsme dostali? Ne. A zde přichází první zásadní rozdíl oproti předchozímu titulu. Připravte se na šílené drcení ve stylu Diabla 4. Mysleli jsme si, že to nemusí být nutně špatná věc, pokud je množství misí, které následují, návykové. Mezi jednotlivými misemi sledujeme dvě videa, která střídají statické obrázky noirové estetiky a snaží se nás uvést do základního scénáře hry a připravujeme se na druhou misi s názvem Road Rage. Cílem je zde prolomit a rozebrat obrněné remitenční vozidlo, přičemž možnost stealth přístupu samotná mise odmítne. 777 dohazování a mise vyjde s první. Pěkný design úrovní, kreativní cíle, kořist ve vrtulníku a jedeme! Zde zmiňme, že není jasné, co musíte udělat několikrát, stejně jako nejsou jasné ani cíle. Znovu se vrátíme do hlavního centra hry, podíváme se na další dvě videa a někde tam dostaneme skvělý nápad posouvat se doprava, abyste viděli, kolik misí hra ještě má. Celkem napočítáme osm loupeží, které můžeme provést v libovolném pořadí. Někde v našich srdcích doufáme, že dokončením 8. se odemkne nový balíček misí. Vyvrácení na sebe nenechalo dlouho čekat, stejně jako naše zklamání.

 

Obsahově by třetí pokračování franšízy bylo označeno za chudé. Titul zakládá svou znovuhratelnost na různých úrovních obtížnosti, které existují, a na různých dostupných výzvách, které vyžadují, abychom každou loupež dokončili na konkrétních úrovních obtížnosti as různými přístupy. Všimněte si, že dokončení nejobtížnějších a nejnáročnějších výzev je jediný způsob, jak odemknout nejnovější a nejlepší úrovně vylepšení pro vaši postavu. Pokud tedy nemáte k dispozici vyčleněnou skupinu a dostatek času, považujeme za téměř nemožné něčeho takového dosáhnout. Pokud ovšem nebudete mít to štěstí, že se prostřednictvím matchmakingu ocitnete se zkušenou skupinou a dovede vás až do konce. Matchmaking, který nás však trápí a budí dojem, že je zcela náhodný, aniž by byl zohledněn potenciál hráčů, které spojuje. Ideální by také bylo, kdyby existovala možnost rychlého hraní, abychom si pokaždé nepřáli, aby se právě v tu chvíli našel dostupný hráč, který si chce zahrát námi zvolenou misi. Roboti AI se omezují na střílení a oživování, zatímco AI protivníka není charakterizována jako obzvlášť inteligentní, přičemž tato slabina se často skrývá za její palebnou silou.

V oblasti hratelnosti i v oblastech zvuku, grafiky a fyzika věci běžely hladce během našeho hraní bez problémů. Fyzika a naše interakce s prostředím při spuštění zbraně jsou přímo z akčního filmu. Stěny a nábytek jsou zničené, letci létají vzduchem z křížové palby a obecně je tu trochu chaos, jakmile si nasadíte masku a začne masakr. Střelba je docela dobrá, zvláště když se vám podaří zvýšit úroveň vašich zbraní a koupit vylepšení. se pro ně stává příjemným a návykovým. Grafika rozhodně není next-gen, ale pohybuje se na slušné úrovni pro daný typ hry.